Dá se říct, že kupodivu mě „koronadoba“ v tvorbě nijak dramaticky nezastavila, ani nezměnila směr toho, co dělám. Vnímala jsem to jako na jednu stranu dobu velkého zastavení, jakoby přebrání „hrachu a máku od plev“, abych zjistila, že cesta mojí vnitřní integrity co se týče nastavení práce, životních postojů a vnímavosti inspirace a intuice je zřejmě stále plně funkční.
Na druhou stranu času bylo mnohem méně – vzhledem k tomu, co jsem všichni doma tvořící hand made tvůrci (a především tvůrkyně s dětmi školáky – pánové prominou) zažili. Domácí výuka, mnohem víc času u sporáku, venku jsem osázela snad každý decimetr, co šel atd. V důsledku to ale vedlo k ještě většímu a preciznějšímu plánování a nutnosti režimu. Prokrastinace přestala existovat. Dodělala jsem, co bylo třeba, například doladit nové webovky o e-shop, nebo slíbené zakázky od věrných zákaznic. Ty ostatně mě nevědomky velice podržely – jsem vděčná za osobní vztah s mnohými z nich, a to se ještě umocnilo.
Asi největší radost mi udělala zákaznice, která napsala, že zakoupením šatů ode mě se vrátila zas do života s plnou silou, radostí a nadějí. Vnímala jsem to stejně, když jsem je šila 🙂

 

Díky že jste se mnou!