Každé jaro je to stejné – vše se znovu s plnou silou zazelená, rozezvučí, zavoní a život začne zase proudit v krvi….no ano, je to totiž doba Zeleného muže. Jistě si vzpomenete, že loni jsme mu věnovali celé téma, které myslím stojí za to připomenut:   Tajemství zelených mužů.

              

Zelený muž – neboli Dubový král…je to prastará legendární bytost, kterou najdeme v různých variantách v mýtech po celém světě. Tajemná tvář skrytá pod listím a plody symbolizuje koloběh, znovuzrození, posvátnost života.

Vzniklo mi tu pod rukama tehdy hned několik tváří, a jak se jaro přehupovalo do léta – asi tak krásně jako nyní – ta dravá mužská energie se pomalu přeměnila v tu jemnější, něžnější, pomalejší ženskou…rozkvetly růže, slunce začalo intenzivněji hladit, zavoněl svět…

A tak ke mně přišly jakési „Evy“ pro „Dubového krále“ – ochránkyně, patronky, bohyně, duše všech vašich zahrad. Když poránu zamhouříte oči proti slunci, které vstává, určitě je také uvidíte, jak chodí rosou 🙂

No ano – ještě jednu „Duši zahrady“ jsem tady měla připravenou, ale ta našla tu pravou majitelku až letos – a to dokonalou! Probudila svým tancem nejen jaro, ale i tu Duši zahrady 🙂

 

Ale zpět k zelené: další byly prostě jen sukně určené do „země zaslíbené“ – kdoví, jestli je to Skotsko, Nový Zéland, Island anebo Grónsko – i to kdysi neslo tento název :-), „Greenland“

 

 

Zelená mi se všemi těmito zakořeněnými asociacemi vplula samozřejmě do tvorby i letos….. 🙂

 

Na závěr vám všem přeji „zelenou“ pro všechny vaše sny, touhy, přání a odhodlání….pro život sám! Ať už jeho cestičky vedou kamkoli 🙂